O Ústavu českého jazyka
Ústav v číslech
Výuka
ÚČJ zajišťuje jazykovědnou část bohemistického vzdělání v těchto programech:
- Český jazyk a literatura (Bc. studium, navazující Mgr. studium)
- Učitelství českého jazyka a literatury pro SŠ (navazující Mgr. studium)
- Počítačová lingvistika (Bc. studium, navazující Mgr. studium)
- Český jazyk (doktorské studium)
Pracoviště je úzce propojeno s Kabinetem češtiny pro cizince FF MU, na jehož výukových aktivitách se zčásti podílí.
Výzkum
Výzkum v ÚČJ je aktuálně orientován do několika hlavních směrů:
- synchronní lingvistika (nanosyntax, fonologie, gramatika a lexikon češtiny)
- diachronní lingvistika (onomastika, dějiny češtiny, historická syntax, editace pramenů)
- korpusová a počítačová lingvistika (tvorba a vytěžování specializovaných korpusů, automatická morfologická analýza češtiny)
ÚČJ byl mj. řešitelským pracovištěm řady týmových projektů, jejichž výstupy se staly uznávanými opěrnými publikacemi oboru: Příruční mluvnice češtiny (1995), Encyklopedický slovník češtiny (2002), Kapitoly z dějin jazykovědné bohemistiky (2007). V r. 2017 byl pod garancí ÚČJ publikován Nový encyklopedický slovník češtiny, rozsáhlé kolektivní dílo, na němž se podílelo cca 150 domácích a 40 zahraničních lingvistů.
ÚČJ je pravidelně zapojen i do řady dalších mezinárodních výzkumných aktivit, např. v rámci projektu Phonological Theory Agora: international network (2015–2018; http://pta.cnrs.fr). Byl a je též organizátorem prestižních mezinárodních konferencí a workshopů: v minulosti např. pěti ročníků konference Čeština – univerzália a specifika (1999, 2000, 2001, 2002, 2004), v poslední době několika ročníků slavistické konference Formal Description of Slavic Languages (2009, 2014) a 9. a 12. ročníku mezinárodní konference SinFonIJA (2016, 2019); poslední dvě jmenované konference byly organizovány ve spolupráci s Ústavem jazykovědy a baltistiky FF MU.
Oblasti výzkumu Granty a projekty Konference a workshopy Publikační činnost
Historie pracoviště
-
Začátek 90. let 20. století
Rozdělení Ústavu českého jazyka, slovanské, indoevropské a obecné jazykovědy
Ústav se rozdělil na tři samostatná pracoviště: indoevropeistika a obecná jazykověda vytvořily Ústav jazykovědy, slavistika se přidružila k nově vzniklému Ústavu slavistiky a ze samostatné bohemistiky vznikl dnešní Ústav českého jazyka.
-
Listopad 1989
Katedra se stává ústavem
Po pádu komunistického režimu se z Katedry českého jazyka, slovanské, indoevropské a obecné jazykovědy stal Ústav českého jazyka, slovanské, indoevropské a obecné jazykovědy.
-
Polovina 60. let 20. století
Rozdělení Katedry českého jazyka a literatury
Katedra se dále rozštěpila na literárněvědnou a lingvistickou část, lingvistická část dostala název Katedra českého jazyka, slovanské, indoevropské a obecné jazykovědy.
-
Rok 1951
Rozdělení Semináře pro slovanskou filologii
Seminář se rozdělil na tři samostatné katedry a jednou z nich byla Katedra českého jazyka a literatury.
-
Akademický rok 1921/1922
Založení pracoviště
Bohemistika byla na FF MU zastoupena již od zahájení činnosti fakulty. Tehdy byla součástí Semináře pro slovanskou filologii.
Spolupráce
ÚČJ má rozsáhlé kontakty s domácími i zahraničními akademickými pracovišti.
Z domácích pracovišť je významná především více než šedesát let trvající spolupráce s Ústavem pro jazyk český AV ČR, jehož dialektologické a etymologické oddělení sídlí v Brně.
Program Počítačová lingvistika je výzkumem i vzdělávací činností propojen s Centrem zpracování přirozeného jazyka FI MU. Zároveň rozvíjí spolupráci s lokální sítí specializovaných počítačově orientovaných institucí a firem (více viz Počítačová lingvistika – Partneři).
ÚČJ spolupracuje též s filologickými pracovišti na zahraničních univerzitách (např. v Řezně, Berlíně, Postupimi, Lipsku, Tübingenu, Kielu, Vídni, Salzburgu, Nice, Neapoli, Udine, Sheffieldu, Wrocławi, Tromsø aj.), a to jak na úrovni výzkumné a pedagogické (zvané přednášky, spoluorganizování workshopů a konferencí, spolupráce na grantových projektech), tak i studentské (více viz Studium v zahraničí).
Významnou akcí mezinárodní spolupráce je i opakované organizování letní lingvistické školy Eastern Generative Grammar (EGG).
Osobnosti
Jazykovědnou bohemistiku na brněnské filozofické fakultě formovala řada vynikajících osobností, jejichž význam přesáhl hranice lokálního prostředí.
Následující medailonky opíráme o práci R. Večerky Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů (2. vyd., editované A. Bičanem a V. Bočkem, in Linguistica online, srpen 2008) a o zpracování, které připravili doktorandi ÚČJ ke Dni absolventů 2019.