prof. PhDr. František Trávníček, DrSc., dr. h. c.
(* 1928 – † 2017)
Vystudoval češtinu, ruštinu a slovanskou komparatistiku na brněnské filozofické fakultě, kde následně působil po celý život, mj. i ve funkci vedoucího Ústavu českého jazyka FF MU (1989–1991). Je nositelem dvou čestných doktorátů univerzit ve Freiburgu i. Br. a v Sofii. Obdržel Badatelskou cenu Humboldtovy nadace v Bonnu, Cenu města Brna a Zlatou medaili Masarykovy univerzity. Věnoval se především paleoslovenistice, zejména na úseku syntaxe a lexikografie. Vědeckou činnost zahájil vydáním Slovanských počátků české knižní vzdělanosti (1963), své celoživotní úsilí zúročil v monumentálním díle Altkirchenslavische (altbulgarische) Syntax. Sv. 1–5 (ve spolupráci s F. Kellerem a E. Weiherem, 1989–2003); působil mj. jako člen red. kolektivu Etymologického slovníku jazyka staroslověnského (od 1990). Problematiku staroslovenštiny pojímal po celý život v souvislostech kulturněhistorických a literárních (mj. Staroslověnská etapa českého písemnictví, 2010). Tvořil práce ze slovanské komparatistiky a etymologie. Otázky slovanského hláskosloví a lexikologie přehledně řešil v Úvodu do etymologie (1975 jako skriptum, 1981 knižně; s A. Erhartem), poté v kolektivní vysokoškolské učebnici K pramenům slov. Uvedení do etymologie (2006). Autorsky i editorsky se podílel na kolektivní publikaci Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky (2007). V metodě jazykovědné práce spojoval filologickou analýzu dokladů se zobecňujícím zřetelem k strukturnímu zapojení zkoumaných jevů do jazykového systému a k souvislostem srovnávacím. V historické a srovnávací syntaxi navazoval na etnopsychologickou linii Zubatý–Trávníček–Havránek–Bauer, ale dostal se až strukturalismu brněnské syntaktické školy.
L.: A. Erhart, SPFFBU A 36, 1988, 27–29 (a na str. 30–37 bibliografie); týž, Universitas 21/2, 1988, 95–97; týž, NŘ 72, 1989, 98–99; B. Skalka, SPFFBU A 46, 1998, 206–208 (dodatek k bibliografii); J. Skutil, Vlastivědný věstník moravský 40, 1988, 248–249; týž: Řečkovice a Mokrá Hora. Z dějin městské části Brna, B. 1993, 192–193; M. Mladenova, Palaeobulgarica 18/2, 1994, 113–114; B. Skalka, Opera Slavica. Slavistické rozhledy 8/2, 1998, 49–50; E. Krejčová, Palaeobulgarica 22/2, 1998, 126–127; Příspěvky ke slovanské jazykovědě („Večerkův sborník“), B. 1999 (tam biografie z pera S. Žaži, s. 6–7); (dodatek k bibliografii), SPFFBU A 51, 2003, 257–258; F. Martínek – M. Pytlíková, Rozhovory s českými lingvisty I. (připravili J. Chromý a E. Lehečková), P. 2007, 330–378 (tam i bibliografie); Varia Slavica. Sborník příspěvků k 80. narozeninám Radoslava Večerky, P. 2008, 241–273 (bibliografie)