O Ústavu českého jazyka

Ústav českého jazyka FF MU

Výuka

ÚČJ zajišťuje jazykovědnou část bohemistického vzdělání v těchto programech:

  • Český jazyk a literatura (Bc. studium, navazující Mgr. studium)
  • Učitelství českého jazyka a literatury pro SŠ (navazující Mgr. studium)
  • Počítačová lingvistika (Bc. studium, navazující Mgr. studium)
  • Český jazyk (doktorské studium)

Více informací k jednotlivým programům, vč. seznamu specializací, zde.

V přípravě je nový doktorský program v angličtině.

Pracoviště je úzce propojeno s Kabinetem češtiny pro cizince FF MU, na jehož výukových aktivitách se zčásti podílí.

Více viz Studium.

Výzkum

Výzkum v ÚČJ je aktuálně orientován do několika hlavních směrů:

  • synchronní lingvistika (nanosyntax, fonologie, gramatika a lexikon češtiny)
  • diachronní lingvistika (onomastika, dějiny češtiny, historická syntax, editace pramenů)
  • korpusová a počítačová lingvistika (tvorba a vytěžování specializovaných korpusů, automatická morfologická analýza češtiny)

ÚČJ byl mj. řešitelským pracovištěm řady týmových projektů, jejichž výstupy se staly uznávanými opěrnými publikacemi oboru: Příruční mluvnice češtiny (1995),  Encyklopedický slovník češtiny (2002), Kapitoly z dějin jazykovědné bohemistiky (2007). V r. 2017 byl pod garancí ÚČJ publikován Nový encyklopedický slovník češtiny, rozsáhlé kolektivní dílo, na němž se podílelo cca 150 domácích a 40 zahraničních lingvistů.

ÚČJ je pravidelně zapojen i do řady dalších mezinárodních výzkumných aktivit, např. v rámci projektu  Phonological Theory Agora: international network (2015–2018; http://pta.cnrs.fr). Byl a je též organizátorem prestižních mezinárodních konferencí a workshopů: v minulosti např. pěti ročníků konference Čeština – univerzália a specifika (1999, 2000, 2001, 2002, 2004), v poslední době několika ročníků slavistické konference  Formal Description of Slavic Languages (2009, 2014) a 9. a 12. ročníku mezinárodní konference SinFonIJA (2016, 2019); poslední dvě jmenované konference byly organizovány ve spolupráci s Ústavem jazykovědy a baltistiky FF MU.

Více viz Výzkum.

Spolupráce

ÚČJ má rozsáhlé kontakty s domácími i zahraničními akademickými pracovišti.

Z domácích pracovišť je významná především více než šedesát let trvají­cí spolupráce s Ústavem pro jazyk český AV ČR, jehož dialektologické a etymologické oddělení sídlí v Brně.

Program Počítačová lingvistika je výzkumem i vzdělávací činností propojen s Centrem zpracování přirozeného jazyka FI MU. Zároveň rozvíjí spolupráci s lokální sítí specializovaných počítačově orientovaných institucí a firem (více viz Počítačová lingvistika – Partneři).

ÚČJ spolupracuje též s filologickými pracovišti na zahraničních univerzitách (např. v Řezně, Berlíně, Postupimi, Lipsku, Tübingenu, Kielu, Vídni, Salzburgu, Nice, Neapoli, Udine, Sheffieldu, Wrocławi, Tromsø aj.), a to jak na úrovni výzkumné a pedagogické (zvané přednášky, spoluorganizování workshopů a konferencí, spolupráce na grantových projektech), tak i studentské (více viz Studium v zahraničí).

Významnou akcí mezinárodní spolupráce je i opakované organizování letní lingvistické školy Eastern Generative Grammar (EGG).

K historii pracoviště

Bohemistika byla na FF MU zastoupena již od zahájení činnosti fakulty, konkrétně od studijního roku 1921/22. Tehdy byla součástí Semináře pro slovanskou filologii. V roce 1951 se seminář rozdělil na tři samostatné katedry a jednou z nich byla Katedra českého jazyka a literatury. Ta se v polovině 60. let dále rozštěpila na část literárněvědnou a lingvistickou, lingvistická část dostala název Katedra českého jazyka, slovanské, indoevropské a obecné jazykovědy. Po listopadu 1989 se z katedry stal ústav, a ten se na začátku 90. let rozdělil na tři samostatná pracoviště: indoevropeistika a obecná jazykověda vytvořily Ústav jazykovědy, slavistika se přidružila k nově vzniklému Ústavu slavistiky a samostatná bohemistika dala vzniknout dnešnímu Ústavu českého jazyka.

Osobnosti  

Jazykovědnou bohemistiku na brněnské filozofické fakultě formovala řada vynikajících osobností, jejichž význam přesáhl hranice lokálního prostředí.

Následující medailonky opíráme o práci R. Večerky Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů (2. vyd., editované A. Bičanem a V. Bočkem, in Linguistica online, srpen 2008) a o zpracování, které připravili doktorandi ÚČJ ke Dni absolventů 2019.

Bauer, Jaroslav

Krčmová, Marie

Čejka, Mirek

Lamprecht, Arnošt

Erhart, Adolf

Machek, Václav

Grepl, Miroslav

Pleskalová, Jana

Havránek, Bohuslav

Rusínová, Zdenka

Chloupek, Jan

Šlosar, Dušan

Jelínek, Milan

Trávníček, František

Karlík, Petr

Večerka, Radoslav

Kellner, Adolf