(* 1951)
Absolvent oborů čeština a němčina na filozofické fakultě v Brně, na níž více než 40 let badatelsky a pedagogicky působí. Zaměřuje se především na otázky české skladby, věnuje se mj. vztahům morfologických a syntaktických kategorií. Ve své vědecké práci propojuje teoretické postupy generativní gramatiky s vlastní modifikovanou valenční teorií, čímž se dostává na úroveň popisu mikrosyntaxe a nanosyntaxe.
Prof. Karlík je členem Humboldtovy nadace, řady akademických grémií a redakčních i edičních rad (Slovo a slovesnost, Zeitschrift für Slavistik, Studies in computational and theoretical linguistics). K jeho bohaté publikační činnosti patří vedle cca 150 odborných statí a knih např. Skladba češtiny (1998), kterou vydal s prof. Greplem a jež se dlouhodobě stala oporou pro vysokoškolské studium syntaxe. Autorsky i editorsky se podílel na kolektivních publikacích Příruční mluvnice češtiny (1995) a Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky (2007). Jako hlavní řešitel projektu vedl práci téměř 200 předních domácích i zahraničních lingvistů při přípravě Nového encyklopedického slovníku češtiny (2016), nejrozsáhlejšího současného kompendia o češtině, oceněného mj. titulem Slovník roku 2018. V rámci organizace vědeckého života prof. Karlík uspořádal pět ročníků významné bohemistické konference Čeština – univerzália a specifika (1998–2003). K důležitým složkám jeho univerzitního působení patří vedle výzkumné činnosti práce se studenty, zejména s posluchači doktorandského studia. Vědeckou výchovou pod jeho vedením prošla řada současných akademických pracovníků, kteří čerpali nejen z jeho odborných zkušeností, ale také z mimořádné otevřenosti vůči všem novým badatelským impulsům.
