prof. PhDr. Miroslav Grepl, CSc.

(* 1929)

Vystudoval češtinu a ruštinu na brněnské filozofické fakultě, kde také celý život vědecky a pedagogicky působil. Vědeckou aktivitu zahájil pracemi o českém jazyce doby obrozenské. Poté se badatelsky orientoval zvláště na současnou češtinu, především na syntax věty a výpovědi, a to i v konfrontačních aspektech slavistických; opakovaně se vracel k problematice větné sémantiky a pragmatiky. Významná je mj. jeho aplikace teorie mluvních aktů. V teorii navazoval na tradice pražského funkčního strukturalismu. Profesor Grepl vyvíjel také intenzivní vědeckoorganizační činnost, mj. jako vědecký sekretář Mezinárodní komise pro studium slovanských jazyků a jako organizátor mezinárodních syntaktických sympozií na brněnské filozofické fakultě. V letech 1984–1989 působil jako vedoucí bohemistické katedry. Z jeho rozsáhlého vědeckého díla patří k nejdůležitějším bohemistické práce vydávané společně s prof. Petrem Karlíkem, např. Gramatické prostředky hierarchizace sémantické struktury věty (1983), Skladba spisovné češtiny (1986), Skladba češtiny (1998). Věnoval se též popularizaci jazykovědné bohemistiky, např. v časopise Universitas.

L.: P. Karlík, ČJL 39, 1988–89, 372–375; týž, SaS 50, 1989, 171–174; týž, SPFFBU A 37– 38, 1989–90, 15–20 (tam i bibliografie); R. Večerka, NŘ 72, 1989, 259–261; (dodatek k bibliografii), SPFFBU A 47, 1999, 202–203; (dodatek k bibliografii), SPFFBU A 52, 2004, 181–182