Táňa Svozilová zdraví z Madridu

Po italské Ca’ Foscari a britském Oxfordu jsem se rozhodla završit svou cestovatelskou odyseu v Madridu – městě, které (prý) nikdy nespí. Tentokrát už ne jako studentka, ale jako absolventka, která si přišla Španělsko nejen užít, ale také jej poznat z jiného úhlu.

Madrid je zvláštní. Na první pohled pulsující evropská metropole, která dýchá historií a vášní, ale přesto se v některých chvílích zdá být až překvapivě klidná. Říká se, že život tu začíná po půlnoci, že ulice ožívají zvukem salsy a flamenca, že bary praskají ve švech a že v každém rohu uslyšíte vášnivé debaty o ničem, a přesto o všem. Jenže pak přijdou večery, kdy namísto výše uvedeného narážíte na ohlušující ticho, které přerušuje jen váš klapot střevíců. Nevím, snad chodíme špatnými ulicemi nebo – a to je možná pravděpodobnější – se Madrid ze zimního spánku ještě úplně neprobral. Jižní Evropa zpravidla v březnu a dubnu čelí nekonečným přívalům deště, a Madrid není výjimkou. Tento neduh nás zahání do vnitřního světa barů, malebných restaurací a legendárních klubů. Avšak možná že právě tady leží pravá podstata Madridu: Každý bar je křižovatkou příběhů, každý klub je vstupenkou k neodolatelnému nočnímu dobrodružství, každé sousto je malé umělecké dílo. Španělská kuchyně? Ano, slyšíte dobře, ta by si zasloužila vlastní epopej.

Dost už ale povídání o Madridu. Vítejte v Escuela Checa, krajanské škole, která uchovává český jazyk a
kulturu mezi dětmi žijícími v zahraničí. Srdcem a duší této školy je Niki, vždy usměvavá a přátelská ředitelka, se kterou je radost spolupracovat. Přestože mám aprobaci pro střední školy, tady se věnuji mladším studujícím. Escuela Checa totiž doplňuje jejich běžnou španělskou výuku, což přirozeně těm starším z časových důvodů již příliš nevyhovuje. Kvůli omezené kapacitě učitelského sboru učím spojené ročníky, což v praxi znamená, že mám sedmou, osmou a devátou třídu v jedné skupině. Dvanáct studujících, tři různé tematické plány – to si žádá dlouhé přípravy a hledání způsobů, jak vše skloubit tak, aby výuka fungovala pro všechny. Kromě samotné výuky je třeba organizovat také
doprovodné akce, jako je Noc s Andersenem, velikonoční výšlap nebo jarní dílna, které pomáhají dětem přirozeně vnímat českou kulturu. Jelikož se navíc ještě věnuji svému projektu CZECHIFIED, online jazykové škole specializující se na výuku češtiny pro cizince, mám občas pocit, že moje pracovní dny nemají konce.

I přes všechen ten shon se ale snažím najít si čas na hudbu – umělecké kurzy, které v Madridu navštěvuji, mě neustále přesvědčují o tom, že jižanské národy to z nějakého zvláštního důvodu zkrátka umí lépe předat než my. :) Nikdo nikoho nedeptá, neshazuje, vše je zkrátka možné. Mají věčné slunce v duši a my se od nich máme rozhodně co učit. Díky za všechno, Madride!

Více článků

Přehled všech článků