Pozdrav Martiny Koutové z Benátek

V bakalářském stupni studia jsem strávila dva semestry v Helsinkách, proto
jsem se teď, v rámci svého magisterského studia, rozhodla vyměnit sever za jih
a vycestovala do slunných Benátek. Šok na sebe však nenechal dlouho čekat.
Místo tepla a slunce mě přivítala zima, mlha a déšť.

I při nepřízni počasí mají Benátky své kouzlo a každý den se proplétat
uličkami k univerzitním budovám, které jsou rozeseté po celých Benátkách, nebo
k nim dojíždět vaporettem (což je tzv. vodní autobus) se jen tak neomrzí. (A
vaporettové zastávky jsou navíc na moři, takže k tomu jako bonus máte přírodní
houpačku!)

Kvalita výuky je tu na velmi vysoké úrovni, bohužel kurzy počítačové
lingvistiky jsou tu pouze jako úvodní, proto se tu věnuji pragmatice,
psycholingvistice, ekolingvistice a ekologii v literatuře. Sice mám jen 4
předměty, výuka je ale intenzivní a počítá se s několika hodinami samostudia
týdně, takže se tu vůbec nenudím.

Pokud zrovna nejsem ve škole nebo se netoulám po benátských uličkách, najdete
mě na kolejích Cx v Mestre, pevninské části Benátek, kde máme k dispozici vše
od kuchyně, posilovny, kulečníku, studijní místnosti až po bar. Koleje jsou
řešené velmi komunitně, je proto jednoduché setkávat se s různými lidmi a
kulturami. Vedení kolejí pro nás navíc několikrát do měsíce pořádá různé akce,
tento měsíc jsme například měli možnost navštívit Palazzo Mocenigo s průvodcem
a vyzkoušet si tam výrobu vlastního parfému.

A když už je všeho benátského ruchu moc, je nejjednodušší v Mestre sednout na
vlak či autobus a jet na výlet. Mě zatím nejvíc uchvátil Milán se svou
katedrálou a hrobka Brion kousek od malého městečka Altivole.