O Ústavu českého jazyka

Ústav českého jazyka FF MU

Výuka

ÚČJ zajišťuje jazykovědnou část bohemistického vzdělání v těchto oborech:

  • Český jazyk a literatura (bc. studium, navazující mgr. studium)
  • Učitelství českého jazyka a literatury pro SŠ (navazující mgr. studium)
  • Český jazyk se specializací počítačová lingvistika (bc. studium, navazující mgr. studium)
  • Český jazyk (doktorské studium)

V přípravě je nový doktorský program v angličtině Syntax, phonology and their interface a specializační magisterské studium, které bude připravovat studenty na výuku češtiny jako cizího jazyka (otevření je plánováno na rok 2019).

Pracoviště je úzce propojeno s Kabinetem češtiny pro cizince FF MU, na jehož výukových aktivitách se zčásti podílí.

Více Studium

Výzkum

Výzkum v ÚČJ je aktuálně orientován do několika hlavních směrů:

  • synchronní lingvistika (nanosyntax, fonologie, gramatika a lexikon češtiny)
  • diachronní lingvistika (onomastika, dějiny češtiny, historická syntax, editace pramenů)
  • korpusová a počítačová lingvistika (tvorba a vytěžování specializovaných korpusů, automatická morfologická analýza češtiny)

ÚČJ byl mj. řešitelským pracovištěm řady týmových projektů, jejichž výstupy se staly uznávanými opěrnými publikacemi oboru: Příruční mluvnice češtiny (1995),  Encyklopedický slovník češtiny (2002), Kapitoly z dějin jazykovědné bohemistiky (2007). V r. 2017 byl pod garancí ÚČJ publikován Nový encyklopedický slovník češtiny, rozsáhlé kolektivní dílo, na němž se podílelo cca 150 domácích a 40 zahraničních lingvistů.

ÚČJ je zapojen i do řady dalších mezinárodních výzkumných aktivit, např. v rámci projektu  Phonological Theory Agora: international network (2015–2018; http://pta.cnrs.fr). Byl a je též  organizátorem prestižních mezinárodních konferencí a workshopů: v minulosti např. pěti ročníků konference Čeština – univerzália a specifika (1999, 2000, 2001, 2002, 2004), v poslední době  několika ročníků slavistické konference  Formal Description of Slavic Languages (2009, 2014) a 9. ročníku mezinárodní konference SinFonIJA (2016); poslední dvě jmenované konference byly organizovány ve spolupráci s Ústavem jazykovědy a baltistiky FF MU.

Více Výzkum

Spolupráce

ÚČJ má rozsáhlé kontakty s domácími i zahraničními akademickými pracovišti.

Z domácích pracovišť je významná především více než šedesát let trvají­cí spolupráce s Ústavem pro jazyk český AV ČR, jehož dialektologické a etymologické oddělení sídlí v Brně.

Obor Český jazyk se specializací počítačová lingvistika je výzkumem i vzdělávací činností propojen s Centrem zpracování přirozeného jazyka FI MU. Zároveň rozvíjí spolupráci s lokální sítí specializovaných počítačově orientovaných institucí a firem (více Počítačová lingvistika – Partneři).

ÚČJ spolupracuje též s filologickými pracovišti na zahraničních univerzitách (např. v Řezně, Berlíně, Postupimi, Lipsku, Tübingenu, Kielu, Vídni, Salzburgu, Nice, Neapoli, Udine, Sheffieldu, Wrocławi, Tromsø aj.), a to jak na úrovni výzkumné a pedagogické (zvané přednášky, spoluorganizování workshopů a konferencí, spolupráce na grantových projektech), tak i studentské (více Studium Studium v zahraničí).

Významnou akcí mezinárodní spolupráce je i opakované organizování letní lingvistické školy Eastern Generative Grammar.

K historii pracoviště

Bohemistika byla na FF MU zastoupena již od zahájení činnosti fakulty, konkrétně od studijního roku 1921/22. Tehdy byla součástí Semináře pro slovanskou filologii. V roce 1951 se seminář rozdělil na tři samostatné katedry a jednou z nich byla Katedra českého jazyka a literatury. Ta se v polovině 60. let dále rozštěpila na část literárněvědnou a lingvistickou, lingvistická část dostala název Katedra českého jazyka, slovanské, indoevropské a obecné jazykovědy. Po listopadu 1989 se z katedry stal ústav, a ten se na začátku 90. let rozdělil na tři samostatná pracoviště: indoevropeistika a obecná jazykověda vytvořily Ústav jazykovědy, slavistika se přidružila k nově vzniklému Ústavu slavistiky a samostatná bohemistika dala vzniknout dnešnímu Ústavu českého jazyka.

Osobnosti  

Jazykovědnou bohemistiku na brněnské filozofické fakultě formovala řada vynikajících osobností, jejichž význam přesáhl hranice lokálního prostředí.

Následující medailonky přebíráme z práce R. Večerky Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů (2. vyd., editované A. Bičanem a V. Bočkem, in Linguistica online, srpen 2008). Zařazeni nejsou současní zaměstnanci ÚČJ FF MU.

Bauer, Jaroslav

Krčmová, Marie

Čejka, Mirek

Lamprecht, Arnošt

Erhart, Adolf

Machek, Václav

Grepl, Miroslav

Rusínová, Zdenka

Havránek, Bohuslav

Šlosar, Dušan

Chloupek, Jan

Trávníček, František

Jelínek, Milan

Večerka, Radoslav

Kellner, Adolf

 

 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info