Moin!

Posílám pozdravy ze severoněmeckého města Kiel, které se v posledních měsících stalo mým domovem. Pomalu si zvykám na intenzitu zdejšího slunce schovanou v závoji větru a usmívám se nad nenasytnýma kočičíma očima racků, pánů (nejen) nábřeží.

Díky projektu Erasmus trávím letošní jarní semestr studiem na Christian-Albrechts- Universität zu Kiel, kde navštěvuji jak předměty jazykovědné, tak i předměty literární. Nejvíce ze všeho mě ale oslovil kurz německé fonetiky. Připadá mi fascinující objevovat zákoutí lingvistiky takto zblízka a pozorovat, jak rozmanité mohou být předpoklady pro ovládnutí německé výslovnosti v souvislosti s mateřským jazykem jednotlivých účastníků předmětu. O to více inspirující je pro mě způsob, jakým dobrý vyučující dokáže tyto rozdílné základy propojit v jeden smysluplný celek. Moc bych si přála jednou něco takového umět.

Kromě výslovnosti svého německého [l], [ç] a [x] ve svém volném času také trénuji frisbee s místním týmem TeKielas, projíždím se po městě i okolí na kole a sem tam navštívím některou z akcí, které pořádá Literaturhaus Schleswig-Holstein. Nastavuji tvář severskému slunci, procházím se po pobřeží a vyčesávám písek z vlasů. Mluvím německy, raduji se z kompozit (aktuálně der Stillstand, der Zebrastreifen, das Zusammenspiel). Jsem vděčná.

Děkuji za možnost prožít tento kousek světa na vlastní kůži.

---

Více článků

Přehled všech článků